|
|
Identifikace vybraných druhů probiotických bakterií v potravinových doplňcích
Bubeníková, Lucia ; Španová, Alena (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
Bifidobakterie a laktobacily jsou gram pozitivní bakterie patřící do skupiny bakterií mléčného kvašení. Jsou běžnou součástí mikroflóry trávícího traktu člověka, hrají důležitou roli ve výživě a zdraví, prevenci tvorby a kolonizaci trávícího traktu patogeny a udržování slizniční imunity. V současnosti jsou používány při výrobě funkčních potravinových výrobků a farmaceutických preparátů. Na detekci a identifikaci bakterií rodu Bifidobacterium a Lactobacillus se využívá polymerázová řetězová reakce (PCR) se specifickými primery pro daný rod, při které dochází k amplifikaci určitého úseku DNA in vitro. V této práci byla ze tří potravinových doplňků (Pangamin Bifi plus, Biopron Junior a Probiodom) izolována celková DNA metodou fenolové extrakce a pomocí rodově specifické PCR byly amplifikovány produkty o velikosti 523 bp (Bifidobacterium) a 250 bp (Lactobacillus). Ve všech třech výrobcích byla prokázána přítomnost bakterií obou bakteriálních rodů.
|
|
|
Molekulární identifikace vybraných druhů bakterií mléčného kvašení a bifidobakterií v doplňcích stravy
Riegelová, Kristýna ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
Probiotické bakterie mléčného kvašení a bifidobakterie jsou přirozenou součástí gastrointestinálního traktu a v současnosti velmi využívané v potravinářském průmyslu ve formě potravinových doplňků. Cílem diplomové práce byla molekulární identifikace bakterií rodu Lactobacillus a Bifidobacterium v komplexních matricích dvou potravinových doplňků. DNA byla izolována z hrubých lyzátů buněk pomocí magnetických částic P(HEMA-co-GMA). Izolovaná DNA byla amplifikována v rodově a druhově specifických PCR. Amplikony byly detekovány pomocí agarózové gelové elektroforézy. Výsledky byly porovnány s údaji deklarovanými výrobcem ve třech různých šaržích.
|
|
|
Probiotické mikroorganismy ve fermentovaných mléčných výrobcích
Andrýsková, Martina
Probiotika jsou živé mikroorganismy s pozitivním vlivem na zdraví konzumenta, jestliže jsou konzumovány v adekvátním množství. Nevýhodou probiotických mikroorganismů je jejich značná nestabilita. Vzhledem ke stále se zvyšující poptávce po probiotických potravinách vzniká tlak na jejich kvalitu. Tato práce s názvem Probiotické mikroorganismy ve fermentovaných mléčných výrobcích zkoumá, do jaké míry je kvalita probiotických potravin ovlivněna nakládáním zákazníka s nimi. Byl proto sledován vliv teploty (4 °C a 10 °C) a doby skladování na počet bakterií mléčného kvašení a bifidobakterií u fermentovaných mléčných výrobků (jogurt a kefírové mléko), a to pomocí kultivačních metod. Bylo také provedeno stanovení počtu deklarovaných prospěšných bakterií u dětské výživy. Na základě výsledků tohoto pokusu lze říci, že doba skladování významně ovlivnila počet sledovaných bakterií ve fermentovaných mléčných produktech, avšak legislativní limity byly splněny i na konci jejich trvanlivosti. Počet bifidobakterií u dětské výživy také odpovídal údaji na etiketě. Teplota skladování však neměla, až na jeden případ, na počet sledovaných bakterií vliv. Konzumentovi fermentovaných mléčných výrobků lze tedy doporučit jejich skladování spíše při nižší teplotě. Je také žádoucí konzumovat tyto potraviny co nejčerstvější.
|
|
|
Význam a využití rodu Bifidobacterium
Křupalová, Alena
Bakalářská práce s názvem Význam a využití rodu Bifidobacterium je rozdělena do tří hlavních kapitol. První z nich zabývá charakteristikou tohoto rodu. Zde je shrnuto taxonomické zařazení, morfologie, růstové podmínky, a charakteristické vlastnosti bifidobakterií. Jsou zde i nejvýznamnější zástupci tohoto rodu. Druhá kapitola se soustředí na mikrobiologické, ale i analytické stanovení bifidobakterií. V rámci ní jsou uvedeny kultivační podmínky, živné půdy, a také analytické metody. Ve třetí kapitole je popsáno využití rodu Bifidobacterium v praxi, které souvisí především s příznivými účinky na zdraví člověka.
|
|
|
Přežívání bifidobakterií v trávicím traktu dospělých dobrovolníků
Morgensternová, Tereza ; Vlková, Eva (vedoucí práce) ; Jitka, Jitka (oponent)
Probiotika jsou živé mikroorganismy, které přispívají ke zlepšení zdraví. Mezi nejpoužívanější probiotika patří i bakterie rodu Bifidobacterium. Jsou to přirozeně
se vyskytující bakterie především v trávicím traktu savců. Ovlivňují trávicí procesy tím, že napomáhají optimalizovat složení střevní mikrobioty. Od probiotických bakterií se očekává přežívání v trávicím traktu a schopnost kolonizovat sliznici střeva.
Cílem diplomové práce bylo testovat bifidobakterie různého původu na některé funkční vlastnosti. Byly vybrány tři kmeny bifidobakterií: Bifidobacterium animalis ssp. lactis DAN (izolován z jogurtu Danone), Bifidobacterium bifidum JKM (izolován ze stolice kojence) a Bifidobacterium longum ssp. suis 5/9 (izolován z výkalů telete) a testovány v podmínkách in vitro a in vivo. Byla testována schopnost bakterií přežívat v simulovaných podmínkách trávicího traktu. Bifidobakterie byly vystaveny působení nízkého pH a žlučovým solím. Všechny kmeny přežívaly tyto podmínky v nezměněném počtu až do konce testování. Dále byla sledována autoagregace. Kmen Bifidobacterium animalis ssp. lactis DAN vykazoval průměrnou autoagregaci pouze 7,69 %. Zbylé dva kmeny měly průměrnou autoagregaci 16,10 % a 79,05 %. Autoagregace byla v korelaci s adherencí. Adherence byla testována na střevních buněčných liniích HT-29, Caco-2 a HT29-MTX, které se lišily ve schopnosti produkovat mucin. Ze všech testovaných bifidobakterií vykazoval kmen Bifidobacterium bifidum JKM nejlepší schopnost adherence ke střevním buňkám. Nejlépe adherovaly bifidobakterie ke Caco-2 buňkám. Dalším úkolem bylo zjistit, zda in vitro studie bude v korelaci s in vivo testováním a kmen bifidobakterií s nejlepší adherentní schopností bude přežívat v trávicím traktu dospělých dobrovolníků nejdelší dobu. Pro odlišení bifidobakterií podaných a přirozeně se vyskytujících ve střevě, byly dospělým dobrovolníkům podány rifampicin rezistentní varianty testovaných bakterií. Všechny testované bakterie přežívaly průchod trávicím traktem ve vysokých počtech (106 až 107 KTJ/g) a přetrvávaly v něm v přibližně stejných počtech po stejně dlouhou dobu, 12. den po podání již nebyly bakterie detekovány. Žádný z kmenů tedy nebyl schopen tlusté střevo dobrovolníků trvale kolonizovat a nebyla ani potvrzena hypotéza, že nejlépe adherující kmen bude v trávicím traktu přežívat nejdéle.
|
|
|
Charakterizace laktobacilů a bifidobakterií izolovaných z trávicího traktu divokých a domácích prasat
Šimurka, Julius ; Rada, Vojtěch (vedoucí práce) ; Švejstil, Roman (oponent)
Mikrobiota trávicího traktu je považována za "získaný orgán" umístěný v hostitelském organizmu. Plní zde mnoho specifických funkcí. Složení mikrobioty se mění v průběhu života jedince v závislosti na jeho životním prostředí a výživě. Proces identifikace a charakterizace bakterií střevní mikrobioty je významnou podmínkou pro pochopení funkce tohoto "získaného orgánu".
Tato práce se zabývá anatomií a fyziologií trávicího traktu (TT) prasat a evolučními a stravovacími odlišnostmi prasete divokého a domácího, pro pochopení přirozeného prostředí výskytu bakterií TT, které následně ovlivňuje diverzitu bakterií střevní mikrobioty. Zmíněn je i proces domestikace, který ovlivnil dnešní podobu prasete domácího. V práci je rozebírána charakteristika laktobacilů a bifidobakterií, která obsahuje jejich popis, taxonomii, metabolismus a prostředí jejich výskytu. Dále práce zmiňuje izolační média, užívána v praxi pro izolaci bifidobakterií a laktobacilů z TT prasat, metody jejich identifikace a charakterizace.
Dostupná literatura potvrzuje rozdíly ve složení mikrobioty TT prasete divokého a domácího, s tím korelují i další studie, které studují různorodost mikrobioty dalších domestikovaných a divokých zvířat. Studium diverzity mikrobioty člověka např. ukazuje na širší druhové spektrum bakterií u primitivních kmenů člověka v porovnání s urbanizovaným člověkem.
|
|
|
Vliv prebiotik na přežívání bifidobakterií v trávicím traktu
Štěrba, Vojtěch ; Vlková, Eva (vedoucí práce) ; Jitka, Jitka (oponent)
Mikrobiota intestinálního traktu hospodářských zvířat představuje složitý a rozmanitý ekosystém, který je v přímé korelaci se zdravotním stavem hostitele. Jednou z možností ovlivnění střevní mikrobioty pozitivním směrem je podávání probiotik, prebiotik nebo jejich vhodné kombinace zvané jako synbiotikum. Pomocí subtilních zásahů je možné dosáhnout zdravotních benefitů, zvýšení některých ukazatelů užitkovosti i zlepšení ekonomické situace chovu.
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký je vliv prebiotik na současně podávaná probiotika a celkové složení bakteriálních druhů střevní mikrobioty. Sledovány byly tři skupiny telat, jedné skupině byla ve věku dvou dní života podána probiotická směs pěti kmenů bifidobakterií: Bifidobacterium animalis ssp. animalis (2 kmeny), B. choerinum, B. thermophilum a B. longum ssp. suis, pro jejich snadnou diferenciaci, od přirozeně se vyskytujících bifidobakterií, z nich byly vytvořeni rifampicin rezistentní mutanti (RRBif), kteří byli podáni ve formě kysaného mléka. Druhé skupině telat byla podána stejná směs pěti kmenů bifidobakterií a každý den jim bylo do denní krmné dávky přidáváno prebiotikum složené z fruktooligosacharidů a galaktooligosacharidů. Třetí skupina, které nebyla podávána probiotika ani prebiotika, sloužila jako kontrola. Množství jednotlivých složek střevní mikrobioty bylo stanoveno kultivačně.
Z výsledků je patrné, že podané bifidobakterie jsou schopny přežívat průchod trávicím traktem a dva dny od podání se vykytovaly v množství 107 CFU/g u skupiny telat, kterým byla podávána pouze probiotika a 108 CFU/g u telat, kterým byla podávána synbiotika. Dále byl zaznamenán pozvolný pokles až na 104 CFU/g u obou skupin. Signifikantní rozdíl (p=0,05) mezi množstvím RRBif u skupin telat, kterým byla podávána probiotika a synbiotika byl zaznamenán pouze dva dny po podání toho aditiva, tzn. ve čtyřech dnech věku telat. Podávání probiotik a synbiotik zvýšilo množství přirozeně se vyskytujících bifidobakterií, avšak tyto rozdíly nejsou statisticky významné.
|
|
|
Bifidobakterie trávicího traktu exotických zvířat
Máčalíková, Tereza ; Vlková, Eva (vedoucí práce) ; Salmonová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá druhovým zastoupením bifidobakterií v gastrointestinálním traktu různých druhů zvířat, zejména exotických zvířat a hmyzu.
Dále je zde popsána úloha probiotických bakterií a vlivu výživy na jejich zastoupení. Cílem praktické části bakalářské práce bylo stanovení bifidobakterií ve vzorcích výkalů získaných od exotických zvířat. Bifidobakterie byly stanoveny pomocí kultivace na selektivním pěstebném médiu. Rodová příslušnost byla ověřena stanovením aktivity specifického enzymu fruktoso-6-fosfát fosfoketolasa.
Bifidobakterie byly přítomny pouze ve 2 získaných vzorcích výkalů od exotických zvířat.
|
|
|
Degradace komplexních karbohydrátů bifidobakteriemi
Makovská, Marie ; Bunešová, Věra (vedoucí práce) ; Švejstil, Roman (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám schopností různých kmenů bifidobakterií využívat některé komplexní karbohydráty jako zdroj energie. Pro tuto práci bylo použito 112 kmenů rodu Bifidobacterium, které pocházely z rozdílných ekologických nik. Byly použity oficiální sbírkové typové i netypové kmeny, dále pak kmeny divoké, některé z nich byly izolovány pracovníky a studenty Katedry mikrobiologie, výživy a dietetiky na ČZU. Čisté kultury byly naočkovány do médií obohacených o různé substráty (3 typy škrobu a rezistentní dextrin Nutriosa), přičemž testované substráty byly vždy jediným zdrojem uhlíku. Média obsahovala bromkresolovou červeň jako pH indikátor. Pozitivní vzorek kultury, který dokázal utilizovat daný substrát, se projevil změnou barvy, jelikož zde došlo ke tvorbě metabolitů (kyseliny octové a mléčné), což se projevilo snížením pH.
Dále byly kultury testovány na schopnost degradace škrobu tzv. deskovou metodou. Petriho misky obsahovaly agar obohacený o škrob a do předem vytvořené jamky inokulovaný testovaný kmen. Po anaerobní kultivaci, barvení Congo red činidlem a opláchnutí NaCl, byly hodnoceny světlé zóny kolem vzorku, které dokazovaly degradaci substrátu kulturou.
Vyhodnocením testů bylo zjištěno, že schopnost utilizace škrobu je častější pro kmeny animálního původu (které jsou i druhově nejrozmanitější). Pozitivně reagovalo 59,7 % zvířecích kmenů z celkového počtu 61 (20 různých druhů z 35 testovaných). U kmenů pocházejících z lidských zdrojů byla schopnost degradace škrobu nižší, pouze 26 % kmenů ze 42 testovaných dokázalo degradovat škrob. Tyto pozitivní kmeny však zahrnují 8 různých druhů ze 14 testovaných. Ze 6 kmenů bifidobakterií izolovaných z potravinových zdrojů to byly pouze 2 kmeny, pocházející z probiotického produktu ve formě kapek a mongolského tradičního fermentovaného nápoje "airag", vyráběného z mléka klisny (2 různé druhy ze 4 testovaných). Všechny 3 kmeny, které byly izolovány z odpadních vod, reagovaly pozitivně (každý kmen byl jiného druhu).
Na základě výsledků testů můžeme potvrdit určitou substrátovou preferenci daných kmenů bifidobakterií, která závisí na místě jejich výskytu.
|
|
|
Vláknina a její konzumace na nemocničním lůžku
KŘÍŽKOVÁ, Ivana
Tématem bakalářské práce je Vláknina a její konzumace na nemocničním lůžku. Vláknina je definována jako sacharidová složka potravy, kterou nedokáže člověk zpracovat vlastními enzymy a byla původně považována za balastní složku potravy. V průběhu doby se zjistilo, že se jedná o součást potravy, která je fermentována bakteriemi tlustého střeva, pro které je substrátem a které ji následně zpracovávají na látky určené lidskému organismu. Vlákninu rozdělujeme na rozpustnou a nerozpustnou, obě složky jsou pro lidskou výživu nezbytné. Doporučený příjem vlákniny je 30 g denně u dospělého. Pro zpracování praktické části bakalářské práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvořily dva čtrnáctidenní jídelníčky z nemocničních zařízení. Jeden jídelníček pocházel z nemocničního zařízení Středočeského kraje a druhý z Jihočeského kraje. Pomocí programu "Nutriservis Profesional" byl u diet propočítán obsah vlákniny a získané hodnoty porovnány s doporučenou denní dávkou získanou z knihy Referenční hodnoty pro příjem živin a S výživou po celý rok. U diet byla propočítána i energetická hodnota, množství bílkovin, tuků a sacharidů a výsledky byly srovnány s doporučenými hodnotami. Součástí výzkumného šetření byl i rozhovor s nutričními terapeutky daných nemocničních zařízení o stravě pacientů a řešení zdravotních problému z nedostatku vlákniny. Rozhovor se skládal z osmi otevřených otázek zaměřených na konzumaci vlákniny, odmítání potravin obsahující vlákninu, zdravotní problémy a jejich řešení z nedostatku a náhrada při nedostatku vlákniny v jídelníčku. Výsledky propočtu jídelníčku ukazují u prvního nemocničního zařízení, že deficit vlákniny se vyskytuje především u diety tekuté, a mixované stravě naopak u diety racionální, diabetické a u stravy batolat a větších dětí je dostačující. Druhé nemocniční zařízení má nedostatečné množství vlákniny především u diety diabetická šetřící nebo u diety omezením tuků geriatrické, dostatek vlákniny se nachází především u diety diabetické. Při rozhovorech zjišťujících, jak nutriční terapeutky řeší problematiku vlákniny v jídelníčku, byly odpovědi podobné. Nemocniční zařízení ve Středočeském kraji nejčastěji do stravy zařazuje ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky a luštěniny. Pacienti starší věkové kategorie se zácpou, střevním onemocněním nebo trpící nadýmáním nejčastěji odmítají vlákninu, především luštěniny. Pokud má pacient zdravotní problémy z nedostatku vlákniny, nutriční terapeutky tento problém řeší edukací a zařazením ovoce, zeleniny a celozrnného pečiva do stravy pacienta. Nemocniční zařízení v Jihočeském kraji nejčastěji do stravy zařazuje brambory, rýži, ovoce, luštěniny, zeleninu a celozrnné pečivo. Vlákninu odmítají senioři a lidé trpící průjmovým onemocněním. Zdravotní problémy vzniklé z nedostatku vlákniny nutriční terapeutky řeší doporučením potravin s obsahem vlákniny nebo podáním výživových doplňku například NutriFibre.
|
host ::
RSS.